MOTO POZNÁNÍ

Poznáváme dřevěné kostely - část IV

2012-01-29T10:08:00.000-08:00

Babí léto v polovině září léta páně 2011 dostává svému názvu a rosničkáři ve všech televizích se předhánějí v předpovědích krásného víkendu. Ovšem nám dvěma už se jaksi nedostává dovolenkových dní a tak náš tradiční podzimní výjezd za maďarskými termály musíme oželet. Volné páteční odpoledne a víkend je trošku krátká doba na výlet k uherskému jihu a proto volíme náhradní variantu k našim slovenským sousedům. Dřevěná sakrální architektura na Slovensku je dostupná v hojné míře a tak se rozhodujeme navázat na naše vyprávění 6-tým dílem.......více zde..........fotogalerie.....

ÚVAHA

2012-01-08T09:16:00.000-08:00

Musím říci, že letošní motorková sezona opět zaznamenala určitý zlom a lze už s jistotou konstatovat, že v našem cestování dochází k určité specializaci. Obzvláště u mě nastal za poslední léta poměrně výrazný posun od ježdění pro samé potěšení z jízdy, jež někteří zovou sloganem: "I cesta je cíl" k cílenému "Cestování za poznáním". Tohle to objevování má několik aspektů ….........více zde...

PF 2012

2011-12-18T10:09:00.000-08:00

Milí přátelé jedné stopy!
Jedna krásná sezona, plná hezkých zážitků na dvou kolech utekla stejně rychle jako zmizel i vzorek z našich pneu a tak Vám jménem Motopoznání v roce 2012 přejeme stejně štastné kilometry a ať Vás Svatý Kryštof neopouští na Vašich cestách!
Pevné zdraví a bezpečnou jízdu v nadcházejícím roce přejí Jitka a Ivo!

Cesty našich přátel

2011-12-18T09:38:00.000-08:00

Východní část Evropy a Balkán jsou destinace kam se na našich motorkách můžeme jen těžko podívat, ale naši kamarádi tuto možnost mají. Chceme Vám naši milí čtenáři zprostředkovat i jejich zážitky a proto pokud máte zájem, stačí pouhé jedno kliknutí myší na odkazy ODESSA WAY 2011 a ALBANIE 2011

Poznáváme jihovýchodní Rakousko

2011-10-25T05:38:00.000-07:00

To by člověk neřekl, co vše takový olej dokáže činiti s životem motorkářským a jak tato kapalina ve svých mnohých podobách může člověku život zpříjemnit, či naopak. Nikdy jsem si to neuvědomoval tak výrazně jako tento třiatřicátý týden Léta Páně 2011. Česko už máme za zády a nyní ukrajujeme první stovky metrů z oblasti Weinviertel. Takže v Reinthalu vlevo na B49 a podél Dyje (Thaya) směřujeme na jih....celý text..... ....fotogalerie...

Poznáváme dřevěné kostely - část V.

2011-09-30T20:03:00.000-07:00

Je 28. srpna, je neděle, svátek má Augustin a pranostika říká : "O svatém Augustinu léto opouští krajinu". Naštěstí to zrovna pro dnešek neplatí a my máme možnost vyrazit i se sluníčkem do dalšího poznávacího dne, tentokrát do Polska. Sraz máme v Bruntále na pumpě a ve chvilce mě Ivo překvapí zajímavým plánem cesty. První zastávku uděláme v Krnově na Cvilínské rozhledně a pak dále budeme pokračovat v Polsku. Po téměř dokonalé silnici 45 jedeme v rychlém tempu, takže Krnov nás vítá po několika minutách ....zde více..... ...malá fotoprezentace....

Jak jsme střídali státní hranice rychleji než fusekle, aneb po stopách bitvy v Ardenách

2011-08-14T04:55:00.001-07:00

Loňská anabáze studeným a mokrým Německem zdá se býti zapomenuta, jinak bychom se přece nemohli tak těšit na ty strmé vinice okolo Mosely. Znamenité vínečko jež zde sklízejí a patřičně se mu i následně s germánskou pečlivostí věnují jest věru velkým lákadlem!!! Zatím jsme však pouze na tradičním místě srazu u motorestu Vápenka blízko Hranic na Moravě. Jitka dnes plánovala kudy pojedeme k hranicím s naším západním sousedem a tak krmím svou GPS-ku údaji jež mi diktuje....více zde.... ....fotoprezentace....

Poznáváme dřevěné kostely - část IV

2011-08-13T11:54:00.000-07:00

Povídání bych mohla začít slovy klasika Vladislava Vančury " Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným". Nečekáme tedy na volný, ale deštivý víkend a vyjíždíme zcela netradičně ve čtvrtek, abychom předpověď hezkého počasí tohoto dne naplno využili. Sraz máme v Bílovci před Motobarem u Hanky. Ještě nikdy jsem tam nebyla a malou prohlídku interiéru si tato restaurace zaslouží. Jitko, ty to máš trošku z ruky, ale u mě je to docela ostuda!!! Asi půl hodiny odtud zastavujeme v obci Řepiště, která leží mezi Ostravou a Frýdkem Místkem...více zde... malá fotogalerie....

Opět poznáváme dřevěné kostely - část III

2011-07-17T10:11:00.000-07:00

Dva měsíce utekly jako voda a my po setkání v Českém Krumlově a putování po Severní Itálii, zase vyrážíme po Moravě. Dnes se chystáme projet si kousek Beskyd a tím si aspoň z části uzavřít dřevěné kostely Frýdecka. A abychom toho stihli co nejvíc, setkáváme se už v 10 hodin v Hranicích. Naším prvním POI bodem zájmu se stává souřadnice N49.4419635° a E18.4539719° což je poloha kostelíku v Bílé. Po hodině svižné jízdy už parkujeme před dřevěným kostelem Sv. Bedřicha. Severskou architekturu připomínají nejen jeho úzká vysoká okna a vysoká štíhlá věž, ale i střecha prolamovaná ve dvou úrovních. I když slídím okolo a zkouším všechny kliky na všech dveřích, nedostanu se dál než do malé předsíňky.... zde více....malá fotogalerie.....

LOMBARDIE

2011-06-25T01:51:00.000-07:00

"Máme nové motorky!!!", ano milý čtenáři doba pokročila a 60 tisíc kilometrů najetých za ty poslední tři sezóny převážně za našimi hranicemi nás ponoukly k výměně. Takže na místo srazu u Vápenky v Hranicích tentokrát přijíždí nová Kawasaki ZZR 1400 a Honda CBF 1000 obě pěkně okufrované. Pravda majitelé, potažmo pisatelé těchto řádků jsou minimálně o jednu zimní sezónu starší, avšak ta radost z nových motorek je přímo dětinská. Tak rychle do sedel a vzhůru na jih!! Ani si nevzpomenu píšíc dnes po 14 dnech tyto řádky na první ujeté kilometry....celý text... fotogalerie..

Český Krumlov

2011-05-12T00:25:00.000-07:00

Mail, na který čekám celou zimu přišel právě 23.2. 2011. Pro mě je tento den magickým datem - konečně se něco děje! Pavel z Litvínova píše o chystaném minisrazu v Českém Krumlově. Asi za 2 hodiny po něm mi přijde další mail, píše mi Ivo, v předmětu je "Něco k dopolednímu čaji ...www.ckrumlov.cz" Tak, a teď se to ve mě pěkně pere....nač se těšit víc, na jízdu na motorce, na setkání s přáteli nebo na ten úžasný program co nám Český Krumlov nabízí? Naštěstí mám ještě 2 měsíce čas si vše v klidu rozmyslet :-).....celý text.... malá fotogalerie....

Opět poznáváme dřevěné kostely - část II

2011-05-05T11:02:00.000-07:00

Je polovina dubna, z okna to vypadá docela slibně a volná neděle se nabízí k výletu. Takže proletí pár organizačních sms a jsme domluveni. Setkáváme se tentokrát na opačné straně, než obvykle a to na pumpě OMV v Bruntále. Zase tak hezky jako za oknem není, takže něco sladkého a teplého nás pěkně rozehřeje a přitom se domlouváme, která místa dnes navštívíme a vyškrtneme tak ze seznamu již navštívených dřevěných kostelů, který loni Ivo objevil a který je pro nás takovým malým itinerářem našich cest po těchto skvostech sakrální architektury....celý text .....pár fotek navíc...

Opět poznáváme dřevěné kostely - část I

2011-04-10T07:24:00.001-07:00

Člověk bloumá po světě a tady hnedle "za humny " taková krása. Začněme však hezky pěkně od začátku. Víkendová předpověď pro Českou republiku zní teď začátkem dubna jako sci-fi, až si říkám, zdali to dnes na apríla není nějaký žertík. Propršené sobotní dopoledne a nedělní ranní mlha mě opět utvrzují v názoru, že Česká republika = Praha a okolí. Nicméně kolem desáté se to začíná zlepšovat a sluníčko nesměle vykukuje. V pravé poledne už máme 15° Celsiových a zmáčknutím startéru TO začíná letos i pro mne! Za slabou hodinku jsem u motorestu Vápenka....více zde .... ....fotogalerie....

Malé zamyšlení než vyjedeme......

2011-03-04T08:21:00.000-08:00

Vynález jízdního kola datuje se někdy do druhého desetiletí 19. století a zhruba sedmdesát let nato napadá Gottlieba Daimlera a jeho kamaráda Wilhelma Maybacha myšlenka tehdy vskutku přelomová! Přestat už konečně s tím otravným šlapáním do kopce, kdy za svou milovanou dorazím sice o malinko dříve než sousedovic Franc jdoucí pěšky, avšak nechutně páchnoucí potem, řinoucím se všemi žlázami těla jako o závod. Proč tedy nemít vítr ve vlasech i při jízdě hore kopcom? Motor tam strčíme místo šlapadel napadlo tehdy Wilyho, vidouc propocenou košili kamaráda Gottlieba! Nebo to tehdy bylo naopak milý čtenáři? Či úplně jinak? Každopádně motor jenž byl tehdy krmen petrolejem dostal své místečko mezi koly velocipedu a první motocykl byl na světě! Není mou ambicí tady na těchto stránkach křísit doby dávno minulé či polemizovat jak to tehdy skutečně bylo, veďme spíše tok mých myšlenek do jiného potůčku. Fascinuje mě daleko více ta úžasná možnost udržet si rovnováhu na něčem tak vratkém a nestabilním, na té malinkaté ploše vulkanizovaného kaučuku o velikosti pár centimetrů čtverečních jež se dotýkají vozovky. Ten soubor psychomotorických vlastností nelze nazvat jinak než darem Božím!! Ještě dnes si vzpomenu naprosto přesně slova mého kmotra, který vykřikl v okamžiku, kdy celý udýchaný pustil sedadlo jeho dospěláckého kola Eska. ,,Jedeš, jedeš sám!! Drž rovnováhu, nepadej!“ Jasně spadl jsem po dvaceti metrech, ale naprosto šťastný a rozedřená kolena či naražený loket? Nicotné, zanedbatelné, vždyť JSEM JEL SÁM! Dnes už vím jak to s tou rovnováhou je a čemu vděčíme za to, že se na těch dvou kolech udržíme, ale jsem naprosto přesvědčen, že tohle ,,vědění“ je stejně každému v jeho začátcích na prd. Máte prostě kolo vpředu, kolo vzadu a něco vrčicího mezi nohama a jak tohle málo stačí k blaženým pocitům štěstí! A propos ještě malé zamyšlení k těm kolům. Hezky to mají mezi sebou rozdělené tu práci, možná stejně jako kdysi dva kamarádi Daimler a Maybach. Váhu motorky si dělí zhruba na polovinu, jedno stroj vede, druhé zase pohání a jedno bez druhého těžko může existovat. Přesto přední zdá se mi býti jaksi důležitější. Vždyť díky němu se na motorce udržíme, z něj přece vychází ta rovnováha jež nám dovoluje zažívat ty pocity euforie a ono nás vede i naším motopoznáním. Milí čtenáři, motokamarádi! Do nové sezony 2011, která nám právě klepe na dveře Vám chci proto popřát-nechť Vám vaše přední kolo jede jen vždy tam kam chcete Vy a nezradí Vás na žádném povrchu! A kdyby si přece jen to zadní usmyslelo, že to přední předběhne, nedejte mu prosím tu šanci a vraťte se vždy v pořádku domů! Ať Vás svatý Krištof provází, Vám přejí Jitka a Fazerman....

Rozloučení s rokem 2010

2010-12-22T06:45:00.000-08:00

Milí pravidelní čtenáři našich stránek!! Dovolte nám na konci roku malé poděkování všem za to, že číslo na našem počítadle jen díky vám dosáhlo už pěti-ciferné hodnoty. Za pár týdnů vstoupíme do 4 roku našeho moto-poznání a proto si myslíme, že je naší milou povinností provést na závěr malé ohlédnutí zpět za ujetými kilometry sezóny. Jitčin a potažmo i můj stále vzrůstající zájem o sakrální památky nás provázel celým plánovacím „procesem„ přípravy našich moto-cest a tak jsme na našich výpravách postupně navlékali na nit jeden korálek poznání za druhým.

Prvními jistě byly nádherné dřevěné kostely jež jsme potkali na našem dubnovém srazu. Postupně přibývala další úžasná setkání s kostelní architekturou a nyní na konci sezóny máme překrásný náhrdelník složený z perel v němž nechybí ani takové skvosty jako Náměstí zázraků v Pise, San Zeno ve Veroně či katedrála v Bambergu. Také jsme na letošních cestách po Evropě pěkně zmrzli, mnohdy až na kost a tak se dá i říci, že rok 2010 byl zatím naším nejstudenějším a hezky jsme si zadrkotali zuby i v období, jež by dle kalendáře spíše svádělo jezdit v kraťasech a tričku. Pro mne byl velice těžký hlavně začátek roku. Vše připraveno na nejzásadnější výlet sezóny a já si 3 týdny před odjezdem rozbiju motorku. Ale proto, že jsou na světě šikovní a ochotní lidé, bylo nakonec jen mé špatné sebevědomí tím nejtěžším trestem.

Mezi další nezapomenutelné zážitky patří i návštěva Populonie, jejíž výběr zase spadá do Jitčiných vydařených kousků a gurmánský zážitek v Michelinské restauraci Il Lucumone, tak na ten se prostě bude ještě dlouho vzpomínat. Voda ve všech podobách nás taky na naších vyjížďkách provázela požehnaně a opravdu jsme si ji tento rok užili víc, než nám bylo milé. Mnohdy jsme i trochu překonali sami sebe, není-liž pravda Jitko? No jéje!!!! Plavba na loďce zmítající se na vodě rozbouřené sílou padající vody sice nepatří mezi ty nejšetrnější metody jak překonat strach z vody, ale nakonec se mi to povedlo.

Bez nádherné přírody by to určitě nebylo ono a my byli letos obdarováni dosytosti. Ovšem neskromně říkám, že jsme nad plány cest strávili spoustu hodin a tímto se o naše zážitky zasloužili částí věru nemalou. Musím zde alespoň vyzdvihnou nádherné údolí Mosely a Rýna, výjezd lanovkou pod Marmoladu, sjezd na italskou stranu Passo Staller či tajemný fialový svět ametystu, který jsme objevovali pod zemí v Rakousku.

V tento sváteční čas už opět sedáváme nad mapou spřádajíc korálky dalšího náhrdelníku do nadcházejícího roku 2011. A já se už teď těším i na ta nečekaná dobrodružství při poznávání těch zajímavých míst, která v plánu nejsou a my je objevujeme jen čirou náhodou. Za všechny letošní překvapení chci jmenovat krásné dřevěné kostely při nečekané zajížďce do Polska, klášter Altenburg a poutní kostel v Mariazell našich rakouských sousedů, barokní perlu Česka - městečko Manětín, nevyrovnanou architekturu kostela Sv. Martina v Münstermaifeldu a zážitek z trajektu přes řeku Rýn u Remagenu v Německu, či krásu přírody italských passo. A čirou náhodou jsme získali i sympatické spolucestovatele. Jsou to kluci z Litvínova....byly to příjemné společné cesty a v našem posledním povídání i milé příspěvky a postřehy od Pavla.

Vstupujíc letos na místa, kde se jakoby zastavil čas a kam si lidé chodí pro duchovní útěchu, měl jsem vždy jeden neskromný sen a to, aby se i nadcházející sezóna podařila alespoň stejně jako ta letošní a aby nám bylo opět shůry přáno.

Vám, milým našim čtenářkám a čtenářům, chci za naše stránky, jimž věnujete svůj jistě drahocenný čas, popřát hezké vánoce, krásný Nový rok, pohodu, zdraví a spoustu krásných kilometrů v jedné stopě!!! Ať tady máme jaro co nejdříve!!!!

Naše poznávání "okolo komína'', aneb každá sezóna má svůj konec...

2010-12-12T08:49:00.000-08:00

Tak a je to tady - 6. listopad, noc delší dne, do práce za tmy a při návratu to není o mnoho lepší !!! Medvědi už asi zazimovali v brlohu a my máme před sebou poslední letošní vyjížďku. Tak honem pořádně navlíknout a vyrážím směrem k Bruntálu po své oblíbené 11-ce. Máme zde zcuka s Jitkou a po vypití teplé čokolády vyjíždíme k naši první zastávce. Dnes jsem vyjížděla s mírným napětím na hrudi. Když jsem startovala motorku, mé pozornosti neunikla čísla na tachometru, který ukazuje 99762 km. Pokud pojedeme podle plánu, sezonu roku 2010 zakončím kulatinami mojí motorky!!! Chceme se projet a potažmo chvilku i zastavit na hrázi přehrady Kružberk. Toto vodní dílo z konce 40-tých a začátku 5O-tých let minulého století na mě působí lehce nostalgickým a mírně ospalým dojmem. Okolní příroda zdá se už vstřebala dávnou stavební činnost a tak toto vodní dílo, na rozdíl od výše položené Slezské Harty, zapadá do okolní krajiny naprosto přirozeně. Sluneční paprsky zrcadlí podzimní atmosféru na vodní hladinu a okolní ticho by člověka dokonale uspalo. Je skoro rouhání mačkat po půlhodince tlačítko startéru a rušit okolní klid, ale nelze jinak, musíme dál. Klikatými cestičkami podhůří Nízkého Jeseníku opouštíme tok řeky Moravice a jedeme k obci Filipovice. Tato maličká a snadno přehlédnutelná víska kousek od Hradce nad Moravicí je pro naše motopoznání důležitou zastávkou na dnešní vyjížďce. Myslím, že hlavně Jitčinou zásluhou nedošlo k přehlédnutí tohoto poutního místa jež zove se Maria Talhof. A tak po chvíli už sestupujeme příkrým kopcem kolem starého a poničeného německého náhrobku k naší druhé zastávce. Nedá nám to a tak chvilku postojíme u pietního místa rodiny Wilscherů. Je zde vyryt nápis: "Sie starben den Heldentod in Russland" a tohle myslím hovoří za vše. Osobně by mě velmi zajímaly osudy této rodiny za války a hlavně po ní, kdy docházelo k odsunu německého obyvatelstva.Vědí vůbec potomci, pokud nějací žijí, o tomto místě jemuž vandalové nedají bohužel pokoj a ničí tuto památku zesnulých?! Nedalo mi to a fotku náhrobku jsem přes Panoramio umístila na mapy Googlu Earthu, třeba tu někdo zabloudí a pozná své předky. Zastávka poutníků Maria Talhof je docela ukryta v malém údolíčku, jímž protéká jeden z přítoků Moravice. Malá dřevěná kaple zasvěcena Panně Marii a kamenná jeskyně s její soškou tvoří lehce tajemnou kulisu. Jak už to na světě bývá, i toto místo prošlo svou historií a tak současnou podobu dostalo teprve s obnovenými poutěmi z poloviny 90-tých let. Zjevení Panny Marie a zázračné uzdravení nemocné dívky, jež zde bylo někdy v 18. století zaznamenáno, jistě nelze srovnávat s komerčními Lurdami ve Francii, ale není to někdy spíše dobře milý čtenáři? Jen štěkající pes na nedaleké samotě trochu ruší tuto tichou pohodu a klid. Kouzelný cíl podzimní procházky tu Filipovičtí mají, jen my nepotkali cestou ani živáčka. Docela ráda bych tu nějakou pouť zažila, ta atmosféra by mne zajímala....tak snad někdy jindy či někde jinde? Hodinka uplyne jako voda a mírně zchvácení opětovným zdoláváním kopce k vesnici znovu usedáme do sedel. Nějakou kávičku či polívku by to chtělo a tak nejdříve zastavujeme u hotelu Belária v Hradci nad Moravicí, nicméně zde je zavřeno a tak vyjedeme až nahoru k zámku. Bereme zavděk restaurací kousek pod hradbami a i když je zde nahulíno dost děsivě, přece jen chvíli posedíme a trochu prohřejeme ztuhlá těla. Je to trošku za trest tohle prostředí pro nekuřáky a tak "jen co se ohřejeme, hned zase jedeme''. Ostrava Hrabová a její dominanta - dřevěný kostel je naší poslední zastávkou roku 2010. Kostel je zasvěcený Svaté Kateřině, která jako mnoho křesťanů zaplatila za svou víru životem, je ve své podstatě novostavbou. Po osudném požáru roku 2002 byl nově vystavěn a vysvěcen. Trochu nám pokazilo zážitek jen to, že interiér byl uzavřen a tak bereme zavděk několika fotkami exteriéru. Impozantní je zejména věž nad vchodem kostela, která jakoby ve svém stínu chránila čí zhlížela na věřící dole v hlavní kostelní lodi, nad kterou už ční pouze malý sanktusník. Okna jsou poměrně vysoko a tak prohlídku uvnitř musíme nechat na jindy. Pokud někdo z Vás jel onoho památného dne 6.11. 2O1O po D1 z Ostravy do Olomouce a míjel troubící modrou motorku, tak jsem to byla já. No nevěděla jsem jak jinak pořádně a za jízdy oslavit ten 1OO OOO-átý kilometr mé úžasné motorky :-) Tímto se nám i uzavřel kruh letošního motopoznání a jakoby symbolicky jeho začátek i konec si byl velice podobný, ale to ty milý čtenáři, pokud navštěvuješ naše stánky dozajista víš!!! Tak zase na jaře na shledanou!!! ....malá fotogalerie....

Proč jsme letos nedojeli do Egeru na vinobraní

2010-12-11T01:17:00.001-08:00

Tradiční podzimní "prohřívání kloubů" letos opět vyšlo okolo výročí úmrtí sv. Václava, čímž to se mi tento světec stává čím dál tím víc sympatický. A ještě jednu malou vsuvku si dovolím pro ty z Vás, jež se na našich stránkách nevyskytují pravidelně. Zelenými poznámkami nám tentokrát přispívá do textu Pavel a já pevně věřím, že to od něj nebude jen ojedinělý počin, ale pokud opět vyjedeme společně, stane se na našich stránkách pravidelným přispívatelem...celý text... ...fotogalerie....

Cestou přes Ametystový svět až k jezeru Fedaia

2010-11-04T07:36:00.000-07:00

Sedím nad klávesnicí a čumím do blba, či přesněji na prázdný monitor. "Ani řádek, ba co víc, ani jedno písmenko se ještě nedostalo na obrazovku!!!" Hlava plná vzpomínek, ale nejde to nějak ven. "Nápad, ano zoufale potřebuji nápad s velkým N!!" A je to tady, konečně mrška přišel! Hurá do toho, ovšem kolik že to je hodin? Do pytle! Já s tím psaním snad nezačnu. "Jitko, prosím dej se do toho!"..celý text....fotogalerie..

Jak jsme nedojeli k pramenům Dunaje, aneb nikdy nevěřte meteorologům!

2010-09-04T01:17:00.000-07:00

Můj ty Svatý Kryštofe, patrone všech motoristů. Konečně! Konečně i já dostávám šanci ukázat těm chlapům, že i ženská dovede vymyslet a vést svou trasu. Dostala jsem od kluků nabídku dát dohromady první, třetí a čtvrtý den naší cesty do Německa k tokům řek Mosely, Rýna a Dunaje. Zodpovědně se chopím úkolu a celé sobotní odpoledne trávím u mapy, na Earthu i na Googlu, abych jim konečně taky jednou vytřela zrak a překvapila je nečekanými místy......zde více.... ...fotogalerie...

Nezapomínáme na Vás, nebojte!!

2010-08-26T09:56:00.000-07:00

Řeka Mosela - vinice - hrad....pohled co chytí za srdce

Milí naši přátelé a čtenáři!!! Letošní ježdění se nám přehouplo do poslední třetiny a určitě jsme na Vaši přízeň nezapomněli. Během dnes už končících prázdninových měsíců jsme najeli pěkných pár tisíc kilometrů a navštívili několik evropských zemí. Opět se s Vámi chceme podělit o naše zážitky a snad Vás i obohatit naším vyprávěním. Právě pracujeme na naší první cestě, kdy jsme navštívili Německo, nakoukli do Švýcarska a lehce se otřeli o Francii. Na našem povídání nyní pilně makáme a od konce příštího týdne snad budete mít možnost strávit pár desítek minut čtením našich zážitků.

Jezero Fedaia z lanovky na Rifugio Pian dei Fiacconi 2626 n.m.

Následně pak chystáme povídání z návštěvy Rakouska a severní Itálie - Dolomitů. Maličkou ochutnávku vám tady v podobě fotek připravila Jitka a tak mějte prosím ještě chviličku strpení než bude vše jak má být. Krásný zbytek prázdnin a na shledanou večer 4. září s novým článkem: ,,Jak jsme nedojeli k pramenům Dunaje, aneb nikdy nevěřte meteorologům!!"

Dunajská anabáze

2010-07-06T00:52:00.000-07:00

Význam slůvka anabáze lze spojit s cestou domů, ale potažmo také s cestou k místu, které může v přeneseném smyslu slova domov označovat. Naším, byť jen dočasným a tudíž i krátkým domovem jest vesnička Sarmingstein, ležící na levém břehu Dunaje. Začněme však pěkně popořádku. Pátek dopoledne a příznivá předpověď na následující tři dny způsobuje, že dopolední čas zbývající do konce šichty, vleče se jako slimák po obrně. Konečně je tady čtrnáctá a můžu prásknout do koní. Rychle hodit pár věcí co ještě nebyly ráno dobaleny do tankvaku a jedeme. Zbývající kamarádi už čekají u Eurooilu v Mostkovicích a tak držím koně pěkně pod krkem a řežu to jak se dá...více zde.... ....fotogalerie....
Autor : Ivo - Fazerman

TOSKÁNSKO 2010 - po stopách Etrusků až po středověk

2010-06-13T11:03:00.000-07:00

,,Je to vůbec možné, to jsem tak tlustý či co?", napadá mě, když si pohybem housenky pomáhám do nepromoku. Jó to jsou ty "výhody" kombinézy!! Asi nějak takhle se musí cítit sardinka uzavřena v plechovce. Prší a prší. Dnes, začínajíc psát toto povídání z letošního poznávání Itálie, už vím, že tato dvě slůvka mohou zcela charakterizovat letošní jarní začátek sezóny...více zde..... fotogalerie....
Autor : Ivo - Fazerman

Objevujeme dřevěné kostely....aneb jak jsme poznávali cestou na sraz

2010-05-07T23:34:00.000-07:00

S lehkým oteplováním, prodlužujícím se dnem a blížícím se koncem aprílového měsíce úměrně stoupá i pocit "těšení se na". Jarní sraz letos organizuje Jirka JVK a proběhne v Deštném v Orlických horách. Pár týdnů zpátky, náhoda tomu chtěla, že jsem se zakoukal do výkladu jednoho knihkupectví a zaujala mě tam kniha o dřevěných kostelích. Název si už přesně nepamatuji, ale připadalo mi to jako dobrý nápad zastavit se na našich toulkách za historií země české a moravské i na těchto místech a opět poznat něco nového a zajímavého ze staré architektury našich předků....zde více... ...fotogalerie...
Autor : Fazerman

Malé zamýšlení a první letošní kilometry...........

2010-03-28T12:30:00.000-07:00

Tak nějak podivně začíná letošní sezóna. Iííííúúúú line se někde za sídlištěm, to nějakou 6-ku trápí v max. otáčkách, a teď zase kolem mě bum-bum-bum až se skoro leknu nad tím rachotem z otevřených laufů nějakého chlapa s rohy na přilbě. A já???? Nic, zhola nic, neb přesně takto se dá nazvat moje činnost. Sedím v náklaďáku a učím ty nešiky udržet volant a auto na silnici. Jo, jo bez práce nejsou.....Ale však to znáte. Teploty, které ještě před týdnem držely tu bílou nadílku i na silnicích ve městě najednou atakují letní hodnoty a já jen nevěřícně zírám na čidlo venkovní teploty, jestli se mně ty hodnoty nad 21°C nezdají!!! „Ach jo", myslím si v duchu „zase přijedu domů až za tmy a takhle beznadějné to bude až do konce týdne?" No nic naplat, alespoň ze své pozice pozoruji, co se kol mě prohání na dvou kolech. To třetí slovo v úvodní větě jako by nabývalo na významu-copak jsem si toho nikdy dříve nevšiml? Nějaké podivné stroje se prohánějí kolem mě v prvních dnech motorkářského jara. Zdá se mi jako by se doba vrátila na přelom 90-tých let minulého století ,neb stroje projíždějící kol mě mají často v ročníku narození číslo jako třeba 1988. Zdá se jako by vyrazili všichni „noví motorkáři" najednou. Něco někde za levný peníz sehnali a už se nemohli dočkat až otestují své stroje. Tímto se nechci nikoho dotknout, sám jsem kdysi obracel každou kačku dvakrát, chci tímhle jenom vyjádřit nezvyklé pocity, které mě provázejí prvním teplým odpolednem letošního jara. Prostě si připadám jako v nějakém retrofilmu a vzpomínám na poslední stránku Světu motorů kde jsem kdysi, 25 let nazpátek, hltal obrázky z produkce japonských továren.......Ale, že je uvidím na vlastní oči??? „Támhle jede něco novějšího!!!" koukám na blížící se motorku. „No toto???" odkud ten chlap jede? Kufry na boku, vzadu.........Za pár minut další a pak zase veterán a pak zase kufry a zase, jako by se všichni vraceli odněkud z dovolené. A když jednoho kufraře během hodiny potkám už potřetí, tak nevím, že by se stěhoval a nepřijela mu firma „Stěhováček?" Podivné je toto odpoledne a motorkáři v něm hrající hlavní roli, ALE UŽ TO ZAČLO!!!!!!!

Sobota 27.březen léta páně 2010

I mně začíná letošní sezóna. Počasí sice nic moc, teploty se pohybují kolem 10-ky, ale to mě neodradí. Malá modlitbička za sebe a všechny kamarády, aby to i letos bylo bez karambolů, a už přehazuji nohu přes sedadlo. Ach opět jsou tady ty nádherné vibrace prostupující celým tělem!! Ťuk dolů na řadičku a jede se. To velké TO je opět tady!!!!!

Dnes máme setkání kousek za Hranicemi u motorestu Vápenka. Setkání s přáteli je příjemné a hned si u čaje

plánujeme kam dnes. Nakonec vzhledem k teplotě a občasnému mrholení, se rozhodujeme zajet se podívat

ke dřevěnému kostelíku Svatého Jana Křtitele do cca 20 km vzdálené vesničky Lipná u Potštátu (N49°39´34.87",E17°41´34.11"). Kostelík maličký, ale tím i velice útulný a hlavně celý ze dřeva je nádherný. Bohužel nemůžeme dovnitř, což nás mrzí. Chtěli jsme zblízka kouknout na barokní oltář se vzácným obrazem Jana Křtitele, ale nezbylo než vzít zavděk pohledem do oken. Takže chvíli couráme okolo a obdivujeme um stavitelů. Hřbitov a náhrobky svědčí o tom, že zde dosud najdou místo posledního odpočinku místní lidé, což je jistě dobře pro nás cizince, neb vše je hezky upravené, včetně okolí. Hned u zdi hřbitova je taky pomníček padlých v 1. světové válce a je zvláštní, že nápis na náhrobku je v němčině.......Fern der Heimat blieben sie,Im Kampfe für der Väter Gut. Daleko od domova zůstali v boji otcové dobří.........

Takže nezbytné fotečky a jedeme. Malé rozloučení na křižovatce opodál a hurá domů!!!! Prvních 150 km letošní sezóny je za námi a jaké že to bylo? No přece nádherné..........

Autor : Ivo - Fazerman

Než zmáčkneme startér!!!

2010-02-24T04:56:00.000-08:00

Zima je sice krásná, ale : „Čeho je moc toho je příliš!" praví stará pravda. To bílé, nechutné, studené skupenství vody, tak krásné a žádané o vánocích, s blížícím se jarem jakoby už ztrácelo svou přitažlivost. Lokám plnými doušky zážitky minulé sezóny a studna zdá se z kraje zimy bezedná, však s blížícím se dubnem jaksi stále častěji naráží džber na kamenité dno a zdroj všech těch zážitků pomaličku vysychá s články popisujícími naše loňské zážitky na cestách. Ano muselo to jednou přijít a nyní se cítím jako poutník ve vyprahlé poušti bažící po svém doušku životodárné tekutiny. Ano milý čtenáři, všichni ti blázni na dvou kolech už na to čekají, jako studna na jarní tání. Šilháme na předpovědní mapy meteorologů a tiše závidíme státům ležícím pod 40-tou rovnoběžkou jejich teploty kolem 15 °C. Už aby to bylo tady!!!!!!!!!
Náš přítel Jirka JVK pořádajíc zimní sraz v polovině měsíce ledna alespoň načas odvrátil tu největší krizi a naše setkání na Běleckém mlýně kousek od Prostějova lze hodnotit jako mimořádně povedené. Během dvou dnů strávených s kamarády jsme cestovali alespoň v představách a to docela reálných, neb promítání zážitku z cest doprovázené komentářem o různých příhodách bylo velice příjemným zpestřením našeho zimního srazu. Toto zimní povídání, jakoby člověka vytrhlo ze zimního spánku a tak začaly mohutné přípravy na letošní sezónu na dvou kolech. Prvních pár nesmělých desítek kilometrů jak pevně věřím odjedeme už za pár dnů, sníh už jistě sílící sluníčko začne rozpouštět, ale první větší výlet proběhne asi v dubnu a to setkání Spoluvsedláků v Orlických Horách v termínu v polovině dubna......
A v květnu už to vypukne naplno!!!!! Loňské Toskánsko bylo nádherné a jak jsme s Jitkou usoudili, jediná chyba zde byla jen a pouze ta, že bylo na vše příliš málo času. A tak je zde nabíledni otázka : "Proč si to ještě nezopakovat?". A taky, že jóóó!!!! Čtvrtek třináctého května je stanoven jako den odjezdu na naši další tentokrát 11-denní cestu za poznáváním krás tohoto zákoutí Itálie. Letos popojedeme o kousek dále k jihu a naší základnou bude rodinná farma Le Ville kousek pod vesničkou Collalto pár km od Sieny. Zájem mezi kamarády byl nakonec větší než jsem původně plánoval, některé jsme museli bohužel odmítnout, i tak nás pojede pěkně velká skupina 9 motorek a 10 lidí. Tak snad to nějak zvládneme! Zatím plánujeme trasy a je to pěkná i když náročná "práce" viď Jitko?!
V červnu bude asi toho volného času méně a tak máme v plánu jen nějaký ten prodloužený víkend a snad se utrhneme alespoň na 3-4 dny. Zdá se, že na našich cestách za poznáním se pomalu krystalizuje jedna významná oblast, která nás velice přitahuje. Je to architektura starých staveb, zvláště pak staveb církevních počínaje bazilikami a katedrálami, malými kostelíky pak konče.
A pokud je jejich mystika spojena s nějakým tajemstvím či záhadou, je to právě to co hledáme na našich cestách za poznáním. Že i tyhle červnové dny budeme věnovat těmhle tajemstvím vypadá nyní jako krajně pravděpodobné!!
Měsíc červenec bude spojený se splněním určitého "dluhu" z předloňska, mezi městy Trevír a Koblenz na nás totiž čeká pěkná hromada hradů a zámků, a taky nádherná krajina a vinice kolem řeky Mosel. Dva roky zpět jsem si slíbil vrátit se zde a projet celou tuto nádhernou trasu, neb jsme tehdy stihli vidět jen slabou třetinu a byla by velká škoda se tady nevrátit. Myslím, že se nám snad podaří strávit zde alespoň 2-3 dny a pak si ještě na nějaký ten den zajet podívat k městečku Schaffhausen kouknout na Rýnské vodopády.
Tak to jsou zatím naše plány na první polovinu sezóny a já se v duchu modlím, aby to vše proběhlo tak jak si to teď tady v klídku sedíc u pc plánuji. Tak nám držte prosím palce milí čtenáři ať nám to vyjde dle našich představ.............
Ivo - Fazerman

Jak jsme postrádali energie aneb člověk rozmazlený civilizací

2009-12-21T04:52:00.000-08:00

V duchu proklínám sám sebe za lenost natankovat, když jsem se vracel v neděli minulého týdne z projížďky a koukalo už na mě hladové oko z přístrojové desky. Dnes v pátek 24.7.2009 na těch 800-stech metrech, které mi ještě chybí k opavskému Lukoilu si pěkně zanadávám, a jediné co mě brzdí ve výrazech je syn Honza, kterého dnes beru sebou. No myslel jsem si, že mi to ještě vyjde dojet na rezervu, ale vyšší moc má evidentně navrch...více zde.....fotogalerie
Autor : Fazerman

Podzimní putování za vínem......

2009-11-07T08:18:00.000-08:00

Krajina vůkol se pomalu začíná měnit, ještě to není tak patrné, ale jezdec krotící stádo koní pod sedlem to cítí ve vzduchu okolo. Už to není jen ta jemná vůně právě dozrávajících hroznů na okolních vinicích, která je všudy přítomná, ale chlad, pronikající průduchy přilby. Ano chlad, ale i aroma lesa vanoucích z pohoří a vzbuzujících respekt před vše objímající aurou staletých bukových hor. Právě tam míří dychtivý jezdec, poměřit své umění v nesčetných zatáčkách silnice vinoucí se mezi stromy jako pavučina šíleného pavouka.....více zde.....fotogalerie
Autor : Fazerman

Rakousko - Tyrolsko 2009

2009-09-16T10:56:00.001-07:00

"Vyjíždíme netradičně" jak prohlásila Jitka. Ano je sobota dopoledne oproti obvyklému odpoledni v pátek. Dokonce "нашa встреча" na OMV kousek za Olomoucí se koná kolem 11-té a tudíž riziko opomenutí či zapomnění nějaké součásti nutné k cestování je podstatně menší vzhledem k dostatku času na balení. Tentokrát lehce zariskuji se zadní pneu neb nad znakem TWI, který muži zákona považují za mez použitelnosti pneu, je už toho masa nebezpečně málo....více zde.....fotogalerie
Autor : Fazerman

ROMANTICKÁ CESTA ČERVENCOVÝM NĚMECKEM 2009 aneb čtyři symboly kruhu

2009-08-04T03:32:00.001-07:00

"Točím se jako v kruhu. Nemůžu z kola ven. Kruh se uzavřel" tak tyhle rčení zcela určitě nepatří do základu učení Mistrů zenu, nicméně mít možnost, tak bych si určitě jejich názor nechal vysvětlit, neboť mně se symbol kruhu, symbol osvícení (poznání), uzavřel naprosto dokonale a bylo to tak překvapivé a tak do očí bijící, že nelze jinak než tyto kruhy položit jako červenou nit, linoucí se jako osnova tohoto povídání. A pozorný čtenář jistě pochopí proč bych tomu tak chtěl....více zde
fotoprezentace
Autor : Fazerman

Itálie - Toskánsko

2009-05-30T10:43:00.000-07:00

Tak to nám to "hezky" začíná!! Je devět hodin, motorka i já připraveni a najednou tohle!!! Volá Martin a omlouvá se-nemůže s manželkou odjet z vážných rodinných důvodů. Rázem je nás o dva míň. Co naplat musíme to zklamání hodit za hlavu. S Jitkou jsme domluvení sejít se u motorestu "Vápenka" kousek od Hranic, což se také stává po hodince jízdy realitou.....více zde
fotoprezentace
Autor : Fazerman

Stará Vídeň na motorkách

2009-04-30T08:14:00.000-07:00

Ve Vídni, jsem byla už několikrát, ve staré-historické jen dvakrát před Vánocemi, a to napotřetí se mi poštěstilo projet si za krásného sluníčka na motorce. Stalo se to o jednom pěkném víkendu asi v polovině dubna. Cíl byl jasný s tím, že se cestou zastavíme tam, kde nás to zaujme....zde více
fotogalerie

Od Hradce nad Moravicí po Otmuchovská jezera

2009-04-20T08:12:00.000-07:00

Nehledejte v tom prosím žádnou logiku. Prostě se to stalo tak : jeden dubnový pátek jsme měli sraz v Hradci nad Moravicí, že se zajedeme podívat kousek za hranice k našim polským sousedům k jejich Otmuchovským jezerům a dopadlo to tak, že jsme začali prohlídkou zámku, který mne učaroval už zdálky......více zde
fotogalerie

Vyjížďka podzimní krajinou

2008-10-28T03:46:00.000-07:00

Na druhý říjnový víkend bylo hlášeno krásné počasí, a protože jsme toho ještě neměli za celou tu moto sezonu dost, vyrazili jsme v sobotu 11.10. z Bruntálu na krásnou podzimně zabarvenou vyjížďku. Rosničky tentokrát nelhaly a sluníčko na nás prosvítalo zbytky barevného listí cestou přes Rýmařov, Skřítek a pak dál směrem na Rapotín a Hanušovice.... více zde
fotoprezentace

Víkendová cesta do minulosti

2008-10-08T13:55:00.000-07:00

O víkendu od 3.10. - 5.10. jsme podnikli objevitelskou cestu přes Rakouské antické vykopávky v Carnuntum přes Petronell do Maďarska zahřát se do termálních lázní v Büku, obdivovat krásu starobylého města Sopron a ochutnat čerstvě vylisovanou hroznovou šťávu...více zde
fotoprezentace

Rakousko - sraz HD Faaker See

2008-09-19T08:59:00.000-07:00

Motorkářské srazy, si myslím, nejsou právě tou zábavou, kterou bych musel často. Přesto Faaker See je už taková malá tradice a i když je už konec sezony v dohledu a finanční zdroje nejsou neomezené, pohoří Karawanken v Jižních vápencových Alpách je velkým lákadlem. A každým rokem se dají v trojmezí Rakouska, Itálie a Slovinska najít nové, atraktivní cíle, které ukrojí pár milimetrů směsi na kolech našich miláčků......více zde....fotoprezentace
Autor : Fazerman

Muzea v Německu

2008-09-18T17:22:00.000-07:00

Těch míst je ve světě určitě spousta a nepochybuji o tom, že každý z Vás čtenářů s "toulavými botami" na nohou má tahle místa pevně usazená ve své GPS-ce, kterou máte posazenou na krku. Jedno z těchto míst, kam se rád vždy vracím jsou městečka Sinsheim a Speyer ležící na severozápadě spolkové země Bádenska-Württemberska......více zde....fotoprezentace
Autor : Fazerman

Rakousko - Mondsee

2008-08-18T08:17:00.000-07:00

Když jsem poprvé uslyšela název rakouského jezera Mondsee napadlo mne, že to místo musí být zajímavé už jen pro tento svůj název.....nejde o jezero v měsíční krajině, ale ono samo připomíná protáhlý tvar půlměsíce. Zjišťuji si, že jezero Mondsee leží v Horních Rakousích a je jedním z nejkrásnějších jezer Rakouska... více zde fotoprezentace.....A vláček jede

Slovensko

2008-07-25T07:19:00.000-07:00

A mami a kdo všechno tam bude? A znám je? A kolik to bude kilometrů? A co všechno uvidíme? A co budeme jíst? A kde budeme spát? A nemůžu mami z té motorky za jízdy spadnout?.....tak to bylo jen pár ze všech těch všetečných otázek mého syna Milana, když jsem mu oznámila, že pojedeme společně na Slovensko......společně ještě s Ivem a jeho synem Honzou, s Milanem a dcerou Andreou, s Malpem - Mirou a konec kolony nám bude jistit Jirka.....více zde.... fotoprezentace

Itálie - Trento

2008-06-20T04:31:00.000-07:00

A pak, že život není stvořen z náhod!!!! Opouštíme s Jitkou poslední metry rakouského území za obcí Mitterretzbach, už vidíme budovu na hranicích a za ní? Kdo se to tady potuluje a otáčí? Yvča a Jirka právě zjistili, že do Rakouska jedeme, ale až zítra! Tuto noc ještě trávíme v Česku v penzionu Ham-Ham asi 2km zpět do vnitrozemí, směrem na Znojmo. Na naší Tour de Itália, ale ta začne opravdu až zítra dojíždí i Mira a Jana Beránkovi, Jirka a Jitka Hladíkovi a MAlp.Tato devítičlenná skupina se zítra a na dalších pět dní pouští cestou i necestou za nemalým cílem-čeká nás nejméně 10 horských průsmyků a odhadem 3500 kilometrů v sedle našich motorek. A že to někdy bylo i docela kruté, a na hranici naších možností, to nechť posoudí čtenáři těchto stránek...více zde
fotoprezentace
Autor : Fazerman

Holandsko

2008-05-15T14:29:00.000-07:00

Ten absťák už je díky zimě fakt velký, občas vyjedu "okolo chalupy", ale není to ono a tak čekám na jaro, jako ostatní nadrženci. Na zimní sraz nejedu (nemám to autem rád), nicméně Jirka JVK tam je a tak si čile SMSkujeme. Jeho krátká textová zpráva, která se dá shrnout do devíti písmenek mě irituje. H O L A N D S K O. V pozadí se zjevuje jakási tajemná postava Paula Holanďana, která nás má provést tímto kouskem světa. Neznám ho, moc se mi do toho dobrodružství nechce (zdá se mi to daleko, finančně náročné, nevhodný termín), ale po třech týdnech podlehnu nadšení ostatních a hlavně fajn partě co se hlásí. JVK už píše seznamy a skoro už není pro mě místo. Rozhodnuto, jedu....více zde
fotoprezentace
Autor : Fazerman